Dny se krátí a doma teď budeme trávit většinu času. Topná sezóna už klepe na dveře, a tak se na stůl dostává dlouho odložená debata. Budeme tedy letos zateplovat? A s čím začneme? Dům by potřeboval víc věcí najednou, rozpočet je omezený a každý v rodině by začal jinde. Jeden by měnil stará okna, druhý by rovnou zateplil celou střechu, třetí by nejraději nechal všechno, jak je. Kde začít, aby se úspora projevila co nejdřív a peníze se začaly vracet?
U většiny starších rodinných domů je odpověď jednoduchá: začněte stropem. Neplatí to ale vždycky. V dnešním článku si projdeme, jak vlastně teplo z domu odchází a kdy začít stropem, kdy střechou a kdy mají přednost okna.
Teplý vzduch je lehčí než studený, a proto stoupá. Funguje to stejně jako u horkovzdušného balonu. Když v obýváku topíte, teplo se hromadí pod stropem, a pokud mu v cestě nic nestojí, prochází dál do nevytápěné půdy a odtud ven.
O tom, kolik tepla nějakou částí domu uteče, rozhodují hlavně dvě věci: jak velká ta plocha je a jak dobře izoluje. Strop bývá velký jako celý půdorys domu a ve starších domech na něm leží jen tenká vrstva staré izolace, nebo vůbec žádná. Proto jím u nezateplených domů odchází dvacet až třicet procent tepla. Okna jsou naopak malá, jenže stará okna propouštějí teplo několikanásobně snáz než zeď a navíc jimi táhne spárami. A střecha? Ta je u domu s půdou zvláštní případ, ke kterému se hned dostaneme.
Pokud máte nad obytnými místnostmi půdu, kde nebydlíte a kterou nevytápíte, je zateplení stropu obvykle nejvýhodnější první krok. Proč?
Tady se často chybuje. Když lidé slyší, že teplo uniká horem, přemýšlejí rovnou nad zateplením střechy. Pokud je ale pod ní jen nevyužívaná půda, izolovali byste i prostor, který nikdo nevytápí. Šikmé plochy střechy jsou navíc větší než strop pod nimi, takže byste platili za víc metrů izolace i práce. A teplo má zůstat u vás v obýváku, ne na půdě mezi starými krabicemi.
Zateplení střechy se naopak vyplatí ve dvou situacích. Když v podkroví bydlíte nebo ho chcete brzy přestavět na pokoje. A když střechu tak jako tak čeká výměna krytiny nebo oprava krovu, takže můžete obě práce spojit.
Počítejte ale s tím, že střecha je dražší a pracnější než strop. U šikmé střechy se izolace obvykle vkládá mezi krokve i pod ně, přidává se parozábrana a pod izolaci přijde nový podhled. Zateplení střechy vatou tak vyjde výrazně dráž než zateplení stropu, a čím je střecha větší a členitější, třeba s vikýři, tím víc. Cena práce přitom tvoří velkou část rozpočtu, protože pokládka musí být přesná. Každá mezera znamená místo, kudy by teplo mohlo utéct.
Tam, kde je potřeba dostat izolaci do těžko přístupných míst nebo do dutin, přichází na řadu foukaná izolace. Stroj ji hadicí dopraví přesně tam, kam je potřeba, vyplní i nepravidelné prostory a obvykle to jde bez velkého bourání.
Stará okna jsou kapitola sama pro sebe. Táhne od nich, sklo se v zimě rosí a u okna je chladno, i když topení jede naplno. Jejich výměna je ale velká investice, u celého rodinného domu se obvykle počítá ve stovkách tisíc korun.
Před stropem mají okna přednost hlavně tehdy, když jsou opravdu ve špatném stavu. Rámy hnijí, okna nejdou pořádně zavřít, zatéká kolem nich nebo máte ještě jednoduché sklo. Přednost mají také ve chvíli, kdy chystáte zateplení fasády. Nová okna se osazují dřív než fasáda, aby na ně izolace mohla správně navázat.
Začněte tam, kde ztrácíte nejvíc a zaplatíte nejméně. Vylezte na půdu a podívejte se, co leží na stropě. Pokud tam izolace chybí nebo je tenká, slehlá a stará, máte první krok jasný.
Pokud v podkroví bydlíte, řešte střechu. A pokud je strop hotový a okna dosluhují, pusťte se do jejich výměny. Kdo chce mít jistotu, může si nechat udělat termovizní měření nebo energetický audit, který doporučí pořadí přímo pro jeho dům.
Správné pořadí se vyplatí i finančně. Co ušetříte na topení po prvním kroku, můžete dát stranou na ten další.
