Když se mluví o zateplení domu, většina lidí si představí fasádu nebo výměnu oken. Jsou to sice skvělá řešení, ale stojí klidně stovky tisíc korun. Přitom právě strop bývá místem, kudy uniká velká část tepla. Zateplení stropu vás přitom může vyjít jen na pár desítek tisíc a všechno může být hotové už za víkend, aniž byste museli v domě cokoli bourat.
Jak tedy zjistíte, jestli zrovna váš dům potřebuje zateplit strop? Na to se v dnešním článku zaměříme. Stačí si k tomu zodpovědět pár jednoduchých otázek.
Máte nad obytnými místnostmi jen klasickou půdu, kam ukládáte krabice a staré věci? Nebo je podkroví už upravené pro bydlení a topí se v něm?
Pokud máte nad hlavou jen studenou půdu, řešení bývá nejsnazší. Teplo, které přirozeně stoupá vzhůru, stačí „zastavit“ na úrovni stropu. Izolace se v takovém případě pokládá shora na podlahu půdy, takže se nijak nezasahuje do samotného interiéru.
Pokud už ale nahoře bydlíte (a vytápíte), musíte řešit střechu jako celek, ne jen strop.
Další postup záleží na tom, z čeho je váš strop postavený.
U betonového stropu je montáž nejrychlejší. Izolace se pokládá přímo na pevný a rovný podklad. Pokud je půda suchá, stačí jen správně spočítat plochu a izolaci doplnit nebo položit novou.
U dřevěného trámového stropu zase musíme nejdříve prověřit, zda jsou trámy zdravé a suché. Na rozdíl od betonu je nutné mnohem víc hlídat, jak v celém stropě proudí vzduch a vlhkost, aby izolace fungovala přesně tak, jak má.
„Spousta domů už sice strop zateplený má, ale podle toho, jak se to dělalo před dvaceti nebo třiceti lety. U starších domů bývá běžná vrstva izolace kolem 5 až 10 centimetrů. To sice tehdy stačilo, dnes už jsou ale normy jiné,“ popisuje letité zkušenosti s izolacemi Lukáš Najman ze společnosti Lunastav.
Současná doporučená tloušťka izolace stropu nebo podkroví se pohybuje přibližně mezi 25 až 30 centimetry. Pokud je vrstva nižší, dává smysl uvažovat o jejím doplnění.
Někdy to není potřeba složitě měřit. Stačí si všímat toho, co se doma děje.
V zimě může být strop na dotek chladnější než zbytek místnosti. Sníh na střeše mizí rychleji než u sousedů. V horních rozích místností se objevují vlhké mapy nebo plíseň.
A když vyjdete na půdu, bývá tam překvapivě teplo. To je jasná známka, že teplo z obytné části domu stoupá nahoru a zůstává tam, kde ho vlastně nepotřebujete.
Pokud je na půdě cítit zatuchlý vzduch, vidíte tmavé fleky na trámech nebo je stará izolace mokrá, je potřeba nejdřív zjistit proč. Může zatékat střechou nebo se tam drží vlhkost. Samotné zateplení tohle nevyřeší, spíš by mohlo problém ještě zhoršit.
Podívejte se také na stav stropu. U dřevěných trámů zkontrolujte, jestli jsou pevné, suché a nepoškozené. U betonu si všimněte, jestli nejsou velké praskliny nebo jiné viditelné problémy. Pokud konstrukce není v dobrém stavu, je lepší ji nejdřív dát do pořádku.
A pak je tu ještě jedna věc – parozábrana. Je to vrstva, která brání vlhkosti z obytných místností pronikat do izolace. Pokud chybí nebo je poškozená, může se uvnitř konstrukce hromadit vlhkost. Proto je dobré s ní při zateplení počítat.
Pokud si chcete udělat rychlý test, stačí si odpovědět na pár jednoduchých otázek:
Pokud jste si odpověděli u většiny otázek kladně, je dost možné, že vám teplo opravdu mizí právě stropem. A řešení problému může být snazší, levnější a rychlejší, než se zdá.
